Kolonu na dálnici může zavinit neobratný manévr jediného auta
Pohodová cesta za víkendovým odpočinkem v páteční podvečer se může na dálnici za městem zčistajasna protáhnout až do noci. Najednou jsme nuceni ubrat plyn a kam až oko dohlédne, rozsvěcují se brzdová světla a začnou nervózně pomrkávat oranžové blinkry značící kolonu.
Po nekonečné šnečí jízdě se dálnice najednou uvolní, a řidičům je divné, že neviděli žádnou nehodu. Nemuseli, protože některé dopravní zácpy, zejména na výjezdu z větších měst a za hustého provozu, vznikají zdánlivě z ničeho. Příčinu samozřejmě mají.
Eddie Wilson Univerzity v Bristolu ve své studii tvrdí, že viníkem kolony na dálnicích, které nezpůsobí dopravní nehoda, může být jediný řidič. Stačí, aby z neopatrnosti bez důvodu prudce zabrzdil či přejel náhle do vedlejšího pruhu. Kolonu mohou způsobit i předjíždějící se kamiony.
Ve studii se uvádí, že taková situace přinutí řidiče v okolí trochu přibrzdit. A motoristy za nimi také. A dále vzadu jakbysmet. Jenže zatímco prvotní ubrání rychlosti je mírné, brzdění aut dále vzadu graduje.
Řidiči více vzdálení od neobratného manévru přes auta vředu nevidí a nevědí, že jde třeba jen o malichernost. Z opatrnosti tedy zabrzdí víc. A ti za nimi ještě víc. A tak dále, až v určité vzdálenosti auta musí třeba úplně zastavit.
Vznikají pak vlny tu pomaleji, tu rychleji se sunoucích aut, jejichž řidiči se volky nevolky musí přizpůsobit rytmu vlnění kolony. Ta může během chvilky čítat stovky i tisíce aut a být desítky kilometrů dlouhá.
Co se na první pohled jeví jako zanedbatelná malichernost, může taktéž způsobit dopravní zácpu. Dokládá to pokus, který udělali v Japonsku.
Když měli zkušební řidiči příkaz věnovat se jen řízení, jezdila auta pěkně a plynule za sebou. Potom však jeden dostal za úkol kouknout se občas do zrcátka a prohrábnout vlasy, druhý šofér směl ladit rádio. Rázem vznikla dopravní zácpa.
Výsledky takovýchto studií a pokusů nikterak nepřekvapují Andrewa Howarda, odborníka na bezpečnost v dopravě britského automotoklubu AA. Podle jeho názoru by takovéto situace vyřešila nižší maximální povolená rychlost na dálnici.
Andrew Howard pro britský deník Mail uvedl: „Při maximální povolené rychlosti osmdesát kilometrů v hodině by jízda byla plynulejší. Auta by se do cíle dostala dříve, než když při maximální sto desítce popojíždějí v koloně stylem brzda-plyn.“
Martin Urban
Čtěte také:
Test potvrdil, že chytré tempomaty s radarem předcházejí nehodám
Vlak na dálnici - vítejte v budoucnosti






